Nedávno norská společnost Statkraft přišla s dalším nápadem, jak skvěle využít obnovitelné zdroje energie naší Země pro výrobu tolik žádané elektřiny. Plánuje postavit elektrárnu, která bude pracovat na principu osmózy a dokáže vyrobit energii pokrývající až 10% evropské spotřeby.
Když řeka vtéká do oceánu a sladká voda se mísí se slanou, uvolňuje se při tomto procesu obrovské množství energie. Tato energie však není vidět, jako je tomu například u vodopádů nebo gejzírů. Ale přeci tam je. Společnost Statkraft se začala zajímat o tento zdroj energie, který nám každou vteřinu “protéká” mezi prsty.
Rozhodli se využít dobře známého fyzikálního jevu osmózy, jehož principem je přechod kapaliny s nižším osmotickým tlakem (sladká voda) do kapaliny s vyšším osmotickým tlakem (slaná voda) přes polopropustnou membránu. Při osmóze pak vzniká tlak na membránu, který teoreticky může dosahovat až 26 barů, což je v přepočtu na výšku vodního sloupce neuvěřitelných 270 metrů. Takto vytvořená energie se dá přirovnat k energii kterou vyprodukuje vodopád padající z výšky 270ti metrů.
Pro fungování takového systému je však zapotřebí neustálý přísun jak sladké, tak slané vody. Proto se musí budovat osmotické elektrárny na místech, kde se mísí sladká voda ze slanou, například v deltách řek nebo v zálivech. Tyto však mnohdy bývají hustě osídleny, což by v budoucnu mohlo způsobovat potíže.
Efektivnější než biomasa a větrné elektrárny
Společnost Statkraft chce celý proces otestovat na zmenšenině osmotické elektrárny ve městě Hurum na jihu Norska. Toto zařízení však vyprodukuje jen velmi malé množství energie a celý pokus bude sloužit jen na ověření funkčnosti a udržitelnosti této metody. Pokud však bude tento pokus úspěšný, tak se Starkraft stane první společností na světě, která využije tolik známý osmotický tlak k výrobě elektrické energie.
Teoreticky by pak v budoucnosti mohly osmotické elektrárny vyrobit až 1 600 TWh, což je až polovina dnešní spotřeby elektrické energie v Evropě. Statkraft dále uvádí, že osmotická energie bude velkou konkurencí pro jiné druhy nevyčerpatelných zdrojů, jako například větrnou energii a produkci biomasy. Společnost říká, že v porovnání s plochou potřebnou na výrobu stejného množství energie větrem nebo sklízením biomasy, je plocha pro osmotické elektrárny neporovnatelně menší. Toto tvrzení podporuje i fakt, že osmotická energie bude čistější a bez jakékoliv produkce CO2.
Statkraft dále věří, že do roku 2015 bude cena osmotické energei schopná konkurovat dnešním nejslibnějším zdrojům obnovitelné energie, a to bioenergii a energii z mořských proudů.
Projekt čelí nedostatku membrán
Avšak projekt osmotických elektráren má i svoje úskalí. Asi největším problémem by mohl být nedostatek membrán, které jsou klíčovou složkou celé konstrukce elektráren. Startkraft vypočítal, že na výrobu 1MW elektřiny z osmotické energie bude zapotřebí až 200 000 m2 membrány. Tento problém však může přinést i obrovské zisky firmám, které budou membrány vyrábět. Dle výpočtů jich bude totiž zapotřebí přibližně 700 miliónů m2 v případě, že by Evropa využila osmotický potenciál a pokryla tak až 10% celkové produkce elektrické energie.